Na silnicích

Dnes si povíme, jak to v Thajsku vypadá na silnicích. 

Silnice jsou celkem bez děr, za což nejspíš Thajsko vděčí tomu, že v zimě mohou v noci klesnout teploty až k mrazivým 15 stupňům.

Nejčastějším dopravním prostředkem jsou skútry. U čtyřkolových vozidel mimo Bangkok to budou nejspíše pickupy typu Toyota Hilux. Pak je tady hodně aut v karosářské variantě sedan (Corolla, Camry, Accord). Značky jsou téměř výhradně japonské. Nejčastější nejaponská značka je asi Ford, v Bangkoku možná Mercedes. Za hodinu jízdy jich potkáte takových šest, i pět. Zbytek už jsou rarity, viděl jsem zatím asi tři BMW a jedno Mini (což je taky BMW). Koncern Volkswagen je tady zastoupený tak maximálně v hračkářství, frantíci jakbysmet. Automobily vypadají dobře a nově, takže to vypadá, že jejich majitelé nemají hluboko do kapsy. Rozhodně tady nejezdí nějaké laciné modely.

Benzín Natural 95 vyjde v přepočtu na 50 korun. Za dva litry. 

Styl jízdy nejlépe vystihuje japonský termín kamikaze. Asi proto je tady tolik japonců. Na dvouproudou silnici se obvykle naskládají tři auta (jedno v každém směru a jedno odbočující či předjíždějící) a z obou stran skútry. Dopravní značky mají vyloženě informativní charakter. A to i ty příkazové a zákazové. Třeba značka nejvyšší povolená rychlost 45 km/h znamená, že by bylo výhledově fajn zpomalit na 70. Stop, dej přednost v jízdě, pak znamená, že ze 70 ubereme na chvíli ještě na 50. Velmi důležitá je vodorovná dopravní značka plná čára, ta totiž silničáře informuje, kde je při rekonstrukci silnice po pruzích potřeba přestat frézovat. Červená na semaforu informuje, že je třeba ve střednědobém časovém horizontu přestat vjíždět do křižovatky (neplatí pro skútry, tuk tuky, pojízdné stánky nebo pokud opravdu spěcháte). No a aby toho nebylo málo, tak ještě řídí vlevo!